Astronomické hodiny
a hodiny pásmového časuHodiny Staiger (vyrobené přibližně po roce 1970) jsou řízeny čtyřmi Quartz strojky a mají tři samostatné ciferníky. Ciferník pásmových hodin, ciferník Slunce a ciferník Měsíce ovládaný dvěma strojky.
Střední horní ciferník je totožný se strojkem světových času, který se prodával i samostatně. Píšeme o něm například na stránce o pásmových hodinách. (Jsou to ty ve skleněné schránce.)
Klasický bateriový Quartz stroj je doplněn převodem na střední 24 hodinový otočný ciferník (s modrým označením nočních hodin). Na nastavitelném mezikruží je 24 měst, která představují jednotlivá časová pásma. Reprezentují také hodinové ručičky hodin určitého pásma. Po výběru města můžete odečíst odpovídající čas. Patrně vás nepřekvapí, že hodiny "West Germany" pro označení východoevropského času použily raději Kuvajt než Moskvu. Na tomto exempláři však alespoň na velkém ciferníku je pásmo označeno jako Kuwait, Bagdad, Moskva. Zaujme také, že jsou uvedena i města, kde posun není o celou hodinu, například Teheran-30 nebo Kabul+30. Jde o velice vtipnou konstrukci. Zajímavější jsou však další astronomické funkce.
Tropickou polohu Slunce odečítáme na trojité stupnici (kalendář, znamení a souhvězdí) v poloze zlaté kuličky symbolizující Slunce. Přesnou hodnotu ekliptikální délky, ani přesné datum neodečteme, protože stupnice nemají podrobnější dělení. Stupnice znamení používá stejné schematické značky jako Pražský orloj. Málo vídaná stupnice souhvězdí také ukazuje, kam se vlivem precese souhvězdí posunula od doby, kdy byla definována znamení jako souřadnicový systém oblohy. Stupnice souhvězdí není rovnoměrně dělená, neboť jednotlivá souhvězdí nejsou stejně dlouhá.
Nejdůležitější údaje tohoto ciferníku jsou doby východů a západů. Bohužel ty jsou závislé na lokalitě, kterou asi nelze nastavit. Platí pro město Kassel, tedy pro polohu 51.32 N a 9.49 E. Alespoň pro přibližně stejnou severní šířku lze východní délku přepočítávat konstantou 4 minuty na stupeň.
Na fotografii je zachycen stav přibližně 3. dubna. Slunce je ve znamení Berana a v souhvězdí Ryb. Dobu východu Slunce čteme proti šipce "v pozici 12". Udávaná hodnota je cca 5:50, což odpovídá skutečnému východu Slunce v dané lokalitě a v tento den bez uvažování letního času. Západ Slunce čteme pod šipkou "v pozici 6 normálního poloorlojního ciferníku". Západ Slunce v dané lokalitě a v daný den je v 18:59.
Technicky je tento ciferník poměrně jednoduchý a vtipný. Strojek otočí rafii Slunce jednou za tropický rok. Společně s rafií se otáčejí dva nelineární ciferníky východů a západů Slunce. Ciferníky se otáčejí rovnoměrně, avšak na nich vynesené hodnoty reprezentují doby odvozené od reálného pohybu Slunce. Je to jednoduché řešení toho, jak zobrazovat nelineární závislost rovnoměrným pohybem stroje.
Ciferník je mnohem složitější i když to tak nevypadá. Zobrazuje čtyři různé pohyby. Synodický oběh Měsíce společně s naznačením fáze ukazuje stříbrná kulička s (asi uvolněným) ukazovátkem na stupnici stáří Měsíce v dnech. Dělení stupnice je na 29 dílků, kdy poslední dílek je přibližně o polovinu dne větší. Fáze Měsíce jsou naznačené jen čtyřmi symboly (Nov, první čtvrtina, Úplněk a poslední čtvrtina). Ciferník znamení se natáčí proti stříbrné kuličce a zobrazuje ekliptikální délku Měsíce vyjádřenou ve znameních. Na snímku je nastaveno znamení Panny a stáří Měsíce 2 dny. Pro porovnání astronomické správnosti bychom měli znát ještě letopočet. Pokud ovšem zvážíme, že Slunce je ve znamení Berana, nemůže být Měsíc dva dny po Novu a zároveň skoro na opačné straně ekliptiky ve znamení Panny. To by byl spíše po Úplňku. Tedy musíme usoudit, že systém je buď špatně nastaven, nebo nefunguje. Možná jen v některých strojcích došla baterie. To je bohužel nevýhoda toho, že systémem pohybuje více strojků.
Zatím jen odhaduji, že doby východů a západů Měsíce by mohly ukazovat dva pohyblivé segmenty. V každém případě pohyby na tomto ciferníku řídí dva strojky Quartz. Bližší technické detaily neznáme.
Text: Petr Král
