V poněkud polních podmínkách probíhalo "vlastními silami" členů občanského sdružení restaurování stroje do podoby "k vystavení". Vzhledem k nevytápěnému prostoru jsme začali až na jaře 2011. Hlavním úkolem bylo kompletní odrezení, obnovení nátěrů, postavení stojanu, odstranění stoletých nánosů špíny na cimbálech, konstrukce alespoň provizorní zvonice.
Odrezení probíhalo běžným způsobem. Složitější byly obnova nátěru. Barva rámu byla ve stavu, že "nebylo co zachraňovat". Nátěr jsme tedy obnovoval od základu s výjimkou horní pásnice s nápisem.
Nápisy na strojích Prokeše jsou pokaždé trochu jinak psány, ale vždycky od ruky, někdy bez předchozí rozvahy, takže bývají různě nesymetricky umístěny. K restaurování špatně zachovaného nápisu na horní plotně rámu je třeba určitých zkušeností. Zde jsme práci svěřili raději odborníkovi. Cílem bylo zachovat původní nápis a v jeho okolí obnovit nátěr od základu. Postup práce můžete sledovat na fotografiích.
Nálezový stav
Zviditelnění petrolejem
Po čičtění
Nápis s okolím byl před ponořením do odrezovací kyseliny dvakrát překryt
silnou vrstvou Rezistinu a nakonec po důkladném zaschnutí vazelínou A4.
Po odrezení
Po odstranění zbytkové koroze v okolí nápisu
Další etapa po zaschnutí inhibitoru koroze aplikovaného na místa v nápisu byla vykrytí antikorozním emailem základovým a pak postupně nanášení vrstev naředěného vrchního emailu.
Dva nátěry v okolí nápisu
Úplně naposledy se obnovoval bílý nápis. Nešlo to jinak než nápis znovu napsat nebo spíše přetáhnout novou barvou. Bylo to na hraně mezi zrestaurováním a rekonstrukcí. V tomhle případě ale šlo o celkem přesnou rekonstrukci původního nápisu. Určující problém byla vedle zdegradované barvy i místní koroze, kterou bylo nutné odstranit i mezi písmeny a někde i pod písmem, takže to, co z toho původního nápisu zbylo, byla neúplná písmena z měkké, rozpadající se barvy, což mohlo posloužit už jenom jako předloha pro obnovení těchto původních písmen novou barvou.
A takhle to dopadlo
