Vážení sběratelé, znáte ten pocit, že o nějakých hodinách jen čtete, studujete jejich internetovou podobu, v tomto případě dokonce výbornou animaci, a pak najednou přijde krabice a jsou tam. Skoro celé. C.T. Wagner jako živý. Mě tato událost potkala. Je to trochu výjimka z tradice našeho virtuálního muzea. Tyto jsou reálné.
Pokusím se je pro vás popsat, snad to půjde lépe, protože nebudu odkázaný pouze na pokus o překlad cizojazyčných textů. Nicméně obrázek a částečně i popis pochází z nyní již zrušené anglické stránky.
V principu jde o mechanické mateční hodiny s elektromagnetickým natahováním závažového pohonu a s Huygensovým uzavřeným řetězem. Hodiny mají dvě oddělené části.; Jicí stroj a signálový stroj k vysílání polarizovaných impulzů do podružných hodin. Oba stroje jsou společně natahovány.
Jicí stroj sestává z hnacího řetězového kola E se závažím W2, minutového kola D, mezilehlého kola C a krokového kola B s kotvou A.
Natahovací ústrojí se skládá z elektromagnetu M, rotoru R a zdvihacích řetězových kol F a N. Elektromagnet jednou za minutu přitáhne rotor R a ten pomocí páky vlevo zabere za rohatku a pootočí kolo na hřídeli rotoru. Současně natahovací kola F a N částečně zdvihnou závaží W1 a W2. Po ukončení elektrického impulzu závaží V vrací rotor do výchozí polohy. Západka Q brání kolu rotoru ve zpětném pohybu. Oba stroje se natahují současně. Na obrázku není dobře vidět dráha řetězu. Každý stroj má vlastní uzavřený řetěz. Kladka závaží visí na na řetězu, který vede z hnacího kola (např. E) na zdvihací kolo (např. N). Řetěz se ve volně visící smyčce vrací na hnací kolo.
Signálový stroj se skládá z hnacího kola H, druhého kola I, středního kola J a větrníku K. Závaží W1 je natahováno ve stejné době jako závaží W2 pomocí vloženého kola mezi kola F a N. Na ose kola I je dvouramenná páka L s kontaktem G. Kontakt G se pohybuje mezi pružinovým kontaktem X, Y a Z. Kontakt X je připojen k baterii, kontakty Y a Z jsou připojeny k elektromagnetům podružných hodin a zároveň k natahovacím elektromagnetům M.
