Na našem serveru dělíme časoměrné přístroje na hodiny, hodinky, minutky, sekundovky a dňovky - tedy hodiny s kalendářem. U hodinek nepřekvapí zobrazení data, někdy i dalších kalendářních údajů, avšak u větších hodin je přidání kalendářního soustrojí spíše vyjímečné. Dňovky mohou být pravé a nepravé. Nepravé dňovky sice mají kalendářní ukazatele, ale tyto nejsou spojené s chodem hodin, nastavují se ručně. Z pravých dňovek jsme si vybrali ty nejpravější - hodiny DATUMATIC.
Konstruktérem
těchto zajímavých hodin byl Ing.
Zdeněk Jiskra. Narodil se v Činěvsi u
Jičína 3. 9. 1906. Maturoval v r. 1928 na Vyšší průmyslové
škole elektrotechnické v Praze – Smíchově. Po maturitě
nastoupil na Zemský úřad v Praze, poté pracoval jako konstruktér v
oboru jemné mechaniky v několika firmách. Při zaměstnání studoval na
strojní fakultě ČVUT a Vysoké škole obchodní, studia dokončil po II.
světové válce na Vysoké škole ekonomického inženýrství.
Během praxe u firem zkonstruoval stolní hodiny, vybavené „věčným kalendářem“, který vystihoval všechny nepravidelnosti kalendáře v průběhu roku, včetně roku přestupného. Za tuto konstrukci obdržel na veletrhu v Paříži v roce 1937 bronzovou medaili. Systém si též nechal patentovat ve 14 zemích.
Hodiny vyráběla firma „Kalendářní hodiny Datumatic“, kterou založil spolu s pražským hodinářem Františkem Kocmánkem. Kalendářní systém byl řízen hodinovým strojkem, který zpočátku byl nakupován u firmy Mauthe. Strojek byl osmidenní, s kolíčkovým krokem. Později přikročil Ing. Jiskra k výrobě vlastního strojku (H8), což byla obdoba dováženého stroje. Také ostatní součásti hodin včetně schránek, které nejprve nakupoval od různých výrobců, posléze vyráběl ve firmě.
Od roku 1943 firma Ing. Jiskry figurovala pod názvem „Metalco“, kde výroba hodin Datumatic pokračovala i po roce 1945. Výroba těchto hodin se rozšířila také do Malé Skály, kde provozoval dílnu bývalý zaměstnanec Josef Klápště. Po únoru 1948 byly oba provozy začleněny do Hodinářského družstva Praha. Výroba hodin Datumatic skončila v roce 1952. Ing. Jiskra odešel z Hodinářského družstva a až do důchodu pracoval jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu hutnictví železa.
Originální
systém hodin Datumatic je založen na soustavě pěti
kotoučků, které mají na obvodu kódové výstupky. Kotoučky mají
vnitřní otvory odstupňovaných průměrů, do kterých zapadají vodicí
kroužky s výřezy pro seřizování. Tyto kroužky jsou překryty
dalšími
kroužky, vždy o cca 2 mm větším průměrem. Nejjednodušší jsou
pochopitelně kotoučky pro indikace dopoledne/odpoledne a dne v týdnu.
Kotouček pro dopoledne/odpoledne má na obvodu čtyři malé a čtyři
hluboké zářezy. Tím se dosáhne toho, že posuvný palec, kopírující hranu
vhodně tvarované kulisy a nadzdvíhaný dvakrát denně vačkou na hodinové
hřídeli, mění jednak v poledne údaj dopoledne/odpoledne, jednak kolem
půlnoci posune datum. Složitější je kotouček pro indikaci roku, jenž má
na obvodu pět vyšších zubů pro rozlišení přestupného roku.
Nejsložitější
„ozubení“ mají kotoučky, nesoucí údaje pro dny a pro
měsíce. Kotouček pro měsíce má na svém obvodě různě vysoké výstupky a
mělčí a hlubší zářezy, jejichž kombinací s výstupky a zářezy na
kotoučku pro datum je dosaženo toho, že prvního dne daného měsíce se
objeví v okénku správný údaj.
Na obrazku vlevo je pohled do vnitřku krytu, patrná je lomená páka s rolničkou pro vačku a odpruženým ramenem, nesoucím na konci posuvný palec (zakrytý). Mosazná kulisa slouží k odblokování posuvu a nastavení seřizovacího prvku proti příslušnému kotoučku při ruční korekci. Celý systém, navzdory subtilně vyhlížejícím kotoučkům, je spolehlivý a plně funkční i po letech používání.
Text, foto: Miroslav Baudisch
