Hodiny pocházejí z kostela Nejsvětější Trojice. Kostel má pohnutou historii : v roce 1859 vyhořel po zásahu moždíře při oslavách na zámku. Majitel panství hrabě Thun zafinancoval stavbu nového kostela, takže již za rok se v něm mohly konat bohoslužby.
Způsob stavby stroje a především tvar kotvy hodně připomíná hodiny z dílny Ferdinanda Londenspergera. Hodiny obdobného typu jsou i v kostele v Horní Polici.
Stroj věžních hodin má rám složený ze železných kovaných pásů, spojených železnými maticemi. Je složen ze tří funkčních celků : soukolí hodinového, bití čtvrtí a celých hodin. Má vratný kotvový krok, původně řízený 2,8 m dlouhým kyvadlem s plechovou čočkou. Stroj byl poháněn těžkými závažími, vyrobenými z upravených pískovcových sloupců. Závěsná lana se navíjela na bubny, vyrobené ze dřeva. Na stroji nebyla nalezena žádná signatura výrobce, pouze na jednom kovaném dílu byla vyražena značka H. Hodiny zaujmou svou velikostí: jejich šířka je 160 cm.
Začátkem června 2020 byl do Hodinária zapůjčen další věžní hodinový stroj. Pravděpodobně je to hodinový stroj z první poloviny 18. století (možná už z počátku 18., nebo i konce 17.stol.), zásadně upravený snad koncem 19. nebo počátkem 20. století. Vřetenový krok byl odstraněn a nahrazen krokovým mechanismem s plochým krokovým kolem s celými kolíčky (nepůlenými - původní Amantův krok z roku 1715). Osazeno nové mezilehlé kolo jicího stroje, ozubený vývod točivého momentu z jicího stroje k ciferníkům byl přestavěn - byla osazena velká mosazná kola a spojka pro nařizování času na cifernících. Byly zhotoveny také nové, větší větrníky.
Stěhování bylo obtížné. Další informace, až po odpočinku :-)
