V letech roce 1493-4 udělal pro město Jindřichův Hradec hodiny Jan Růže - mistr Hanuš, se kterým se dlouho spojoval vznik Staroměstského orloje. Stará radnice v Jindřichově Hradci se poprvé připomíná r. 1493, kdy na ní byla vybudována věžička, na kterou umístil mistr Hanuš z Prahy nový orloj (orloj asi jen ve smyslu věžní hodiny). Existují dnes tyto hodiny? Názory se trochu liší.
Citace pramenů:
Zdá se, že Rosický
ani Loriš o
stavbě nových hodin v roce 1604 nevěděli a na stáří hodin usuzovali jen
na základě jim známým písemným pramenů. 
Je častou chybou čistých
historiků, že více spoléhají na písemné prameny, než na dochovaný
hmotný stav. Pokud
existující hodiny vznikly přestavbou z hodin mistra Hanuše, či z hodin
neznámého "taufara", tak jde o přestavbu totální,
při níž z původního stroje mnoho nezbylo. Zatím se nepodařilo na stroji
zjistit nic, co by potvrzovalo
datování k roku 1493.
Navzdory autoritám.
Lze se tedy domnívat, že mistr Hanuš pro Jindřichův Hradec hodiny zhotovil, ale v roce 1604 byly již nahrazeny novějšími, stále však bez použití kyvadla. Kyvadlo bylo u hodin použito poprvé v roce 1656.
V roce 1822 byla v Jindřichově Hradci zbořena městská brána, zvaná Pražská nebo Novoměstská. Společně s Rybniční branou ustoupila moderní městské výstavbě. Hodiny do ní někdy přemístěné tak byly opět volné pro další použití. To se našlo v Kardašově Řečici. Byly umístěny do věže kostela Narození sv. Jana Křtitele. Tam vydržely cca do roku 2012 i když již mimo funkci. Přibližně v před 25 lety byly zastaveny a nahrazeny moderním strojem. Zůstaly uloženy na původním místě na věži farního kostela Narození sv. Jana Křtitele ve stavu na obrázcích.
Hodiny v Kardašově Řečici nemají gotické prvky. Naopak hodiny v Soběslavi na gotiku vypadají. Také nějak souvisí s Jindřichovým Hradcem. Poněkud smělá hypotéza naznačuje, že mohlo dojít k využití rámu hodin jinde a že alespoň rám soběslavských hodin může pocházet od mistra Hanuše. Je to zatím otevřený badatelský problém.
Když v roce 2012 v Kardašově Ŕečici začali řešit modernizaci radnice, vzpomněli si i na staré hodiny. Nechali je snést z věže a kompletně restaurovat. Ve věži jejich funkci již dlouho zastává moderní stroj. Jsou nyní ve skleněném výklenku modernizované radnice. Za skleněným ciferníkem ním je restaurovaný starý věžní stroj. Stroj je sice po restaurování schopen chodu, ale rafiemi neotáčí. (Klikněte si na obrázek a uvidíte vnitřní pohled.)
Díky restaurování si konečně můžeme stroj dobře prohlédnout. Kovaný čvrťový stroj je vystaven na dřevěném rámu, který také nese doplněné malé cimbály. Kamenná závaží visící na kladkách nízko nad podlahou umožňují krátkodobý chod stroje. I tak si prý někteří z vedlejší zasedací síně stěžují na příliš hlasité tikání.
Rám všech strojů je vyroben kovářsky a spojen klíny. Stroje mají podélně orientované hřídele, což působí jisté problémy při konstrukci a údržbě středního bicího čtvrťového stroje. Povšimněte si vysoko postaveného krokového kola. Toto uspořádání se více používalo pro vřetenový krok, aby nad podlahou bylo dost místa pro lehké kyvadlo s větším rozkyvem. Vzhledem k orientaci hřídelí kývá kyvadlo příčně. U čtvrťového bicího stroje je malý čtyřlistý větrník uložený v rámu. To je také důsledek uspořádání hřídelí všech strojů podélně. Větrník bicího stroje celých hodin je již mimo rám a může být proto větší.
Natahovací pastorky jsou posuvné po svých hřídelích, takže v době chodu stroje nejsou v záběru. Kamenná závaží jsou zavěšená na kladkách.
