Síťové synchronní hodiny jak z Verneových románů. Stroj přímo svádí k přestavbě na steampunkové skeletové hodiny.
Konstruoval je ing. Robert Michl ( *1869, +1952) v Košicích. Na konstrukci s ním v letech 1919-1920 spolupracoval německý mechanik Július LANGHANS. Vynález byl později patentován ve všech průmyslově vyspělých státech Evropy a v USA. Unikátní a typické je použití odstředivého regulátoru otáček u synchronního motoru.
Hodiny nejprve malosériově vyráběl ing. Michl ve své továrně Laplace, s. s r. o., Košice, později prodal licence na výrobu. Většinu hodin Laplace v českých sbírkách vyrobila Továrna na elektrická počitadla, s. s r. o. Praha, která byla afilovaným podnikem akciové společnosti Českomoravská-Kolben. Na základě licence byly hodiny vyráběny také v Mauthe, Schwenningen nad Neckerm a v hodinářské továrně Hammond Clock Co., Chicago.;
Aby mohl být u synchronních hodin zajištěn přesný časový údaj, bylo nutné frekvenci sítě regulovat. K tomuto účelu ing. Michl navrhl speciální hodiny, které byly instalované ve velkých elektrárnách v Československu i dalších státech. Byly to přesné kyvadlové hodiny doplněné hodinami synchronními.
Stránka
byla vytvořená na základě knihy pana Zdeňka Martínka - DĚJINY
ČESKOSLOVENSKÉHO HODINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU
a informací
poskytnutých Ing. Mariánem Majerníkem z Slovenského technického múzea
Košice.
Zatím bez podrobnějšího popisu uvádíme několik náčrtků patrně z roku 1924, použitých u patentu 17,779 z roku 1930 USA. Na obrázcích je zejména rozkresleno několik způsobů startů synchronních motorů (ručních i elektromagnetických).
Na obrázku je ciferník přesně jdoucích mechanických závažových hodin s délkou kyvadla 1 m od firmy Kienzle. Minutová ručička je centrální. Hodinové a sekundová ručička mají samostatné ciferníky. Podle nápisu na ciferníku je celá sestava patrně vyrobená až po předání výroby z Košic do Továrny na elektrická počitadla, s. s r. o. Praha. Vlastní mechanické hodiny možná nejsou vlastním výrobkem této továrny. Vlastním řešením je spojení s minutovým strojem Laplace nad ciferníkem, kdy výstup minutové hřídele je kolmým převodem a kardanem přiveden na červenou ručičku na ciferníku mechanických hodin.
Podle vzájemného úhlu obou minutových ručiček bylo možné zjistit kumulovanou odchylku frekvence sítě a následně jí vhodně regulovat. Frekvence sítě je negativně ovlivňovaná velikostí zátěže sítě. Ještě "nedávno" kolísala frekvence tak, že synchronní hodiny připojené na sít měly i 10 minutovou denní odchylku. Dnes je prováděna stabilizace tak, aby počet kmitů za 24 hodin byl konstantní. Nad frekvencí bdí ve Švýcarsku sídlící úřad ENTSO-E European Network of Transmission System Operators for Electricity (Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny). Frekvenci sítě hlídá elektronika. Tyto hodiny jsou dokladem toho, že i bez elektroniky byla situace zvládnitelná.
