Ohlédnutí za rokem 2011

V závěru roku bývá zvykem, bilancovat minulé úspěchy a případní prohry. Čas údajně plyne rovnoměrně, ale často i nedávné události jsou již pokryty tlustou vrstvou času. Proto se raději již v prosinci ohlédneme za rokem 2011 očima členů a sympatizantů Virtuálního muzea hodin o.s. Právě díky spolupráci našeho týmu a mnohoprofesnímu pohledu se podařilo mnohého dosáhnout. Všem tedy patří poděkování a slova uznání.

V tomto roce bylo nadále věnováno hodně pozornosti Pražskému orloji a orlojům vůbec. Byly nalezeny nové pohledy na historii i současnost orloje. Souběžně probíhala příprava a první sezóna Věžního muzejíčka. Podařilo se i navázat kontakty s podobnými projekty v zahraničí. Prostě v roce 2011 se toho událo tolik, že si to zaslouží alespoň krátkou rekapitulaci formou přehledu.

Dění kolem orlojů ke kterému jsme přispěli:

• Na prvním místě je třeba vyzdvihnout objevení ztraceného rukopisu K. J. Erbena - Zpráva o starobylém orloji na radnici Starého města Pražského, jeho přepis, zveřejnění a rozbor. Ukázalo se, že z tohoto ztraceného rukopisu více než jen čerpali další autoři píšící o Pražském orloji.  Zejména se to týká Rosického, Loriše, Horského a dalších. Je to tedy jedno ze stěžejních pojednáních o Pražském orloji. Zároveň ukazuje K.J. Erbena v jiné roli, tedy nikoliv jako básníka, ale jako odborného autora, který dokáže popularizovat jak zkutečnosti historické, tak astronomické a technické. Škoda, že pořadatelé konference pořádané na počest dvousetletého výročí autorova narození nepovažovali za potřebné toto dílo představit. 
   
• Druhým počinem v oblasti dokumentů je přepis části orlojní knihy z 17. století, která uvádí konstrukci a použití astrolábu k nastavování Pražského orloje, části nazvané Astrolabium parvum. Přepis je doplněn popularizačními interaktivními konstrukcemi v programu Cabri a další diskuzí kolem konstrukce ciferníku orloje v závislosti na zeměpisné poloze. Domníváme se, že tento text představuje jedinečnou, ne zcela doceněnou, česky psanou památku ukazující teoretická východiska konstrukce Pražského orloje. 
   
• S teoretickými východisky konstrukce ciferníku orloje souvisí i naše zamyšlení nad správností indikace západu Slunce.
   
• Stále hlubší studium pramenů stále více odhaluje nesrovnalosti v dosud publikovaných hypotézách o autorství orloje. Na webu www.orloj.eu jsme napsali řadu článků poukazujících na naše nové pohledy na autora orloje. Tato oblast není uzavřena a vyžádá si ještě mnoho práce například ve srovnávání s jinými orloji a hodinami i kdyby předpokládané souvislosti byly spíše vyvráceny. 
   
• S hledáním věrohodného autora orloje souvisí i zkoumání jiných orlojů a hodinových strojů. Na webu jsme v roce 2011 uveřejnili často nové informace o Novoměstském orloji, o orloji ve Stralsundu a o hodinách z Radošova.
   
• Rozpracované a dosud neuzavřené téma je o českém hodináři Prokešovi a jeho následovnících. Zajímavé je i porovnání cisiojánu a svátků na kalendářní desce.
    
• Web orloj.eu přinášel i další články a aktuality. Přesto bych vyzval k širší účasti při tvorbě aktualit. Pasivně i trochu aktivně jsme se účastnili výstav včetně otevření Expozice času ve Šternberku. Možná se aktivně zúčastníme vánoční výstavy v Betlémské kapli v příštím roce.  Za průlomové považuji to, že na webu nyní uveřejňujeme restaurátorské zprávy. 
   
• Jako úspěch celého projektu považuji to, že jsme ve WebArchivu Národní knihovny. 14. 10. 2011 byla podepsána smlouva o zařazení webu orloj.eu (a také muzeumhodin.info) do archivu českých webů WebArchiv. Cituji-li z propozic ".. budou tak uchovány zdroje,  jež mají dokumentární hodnotu pro současné i budoucí generace a tvoří národní kulturní bohatství".... Bez ohledu na poněkud nadnesenou formulaci to má i jednu praktickou výhodu. Kdyby nešťastnou náhodou náš web právě nefungoval, můžete si ve Webarchivu prohlížet maximálně čtvrt roku starou verzi.

Věžní muzejíčko Soběslav

• Ve dvou prázdninových měsících bylo poprvé Věžní muzejíčko otevřeno.
   
• Zahájení první sezóny Věžního muzejíčka si kromě vybudování vlastní expozice vyžádalo rozsáhlé změny webu www.muzeumhodin.info  Snažíme se, aby celá expozice byla popsána na těchto stránkách. Pravděpodobně bude pro propagaci použita i doména soběslav.cz. Pro propagaci muzejíčka jsme uvedli záznam na portálu Kudy z nudy a i na webu Toulavé kamery. ČR 2 odvysílal procházku věží. 
   
• V roce 2011 jsme vystavili jak v hodinářské části, tak ve zvonařské nové exponáty. Zejména to byl zapůjčený a restaurovaný komplet Prokeš 1868 pocházející ze zámku Býchory. Díky němu se se podstatně přestavěla hlavní expozice. Doufáme, že tuto expozici budeme brzy přestavovat znovu pro vystavení nově zapůjčeného věžního stroje s vřetenovým krokem. Pro rok 2012 připravujeme také funkční propojení zvonícího stroje z Býchor a cimbálu. Expozice byla obohacena o sestavu věžních rozvodů ze zvoničky Svinky.
   
• Ve věži byla obnovena výstava fotografií s. Marušáka věnovaná orloji. Fotografie jsou doplněny o dětské kresby s tématem hodiny. Doplňková miniexpozice hodin z bakelitu, nepřinesla takovou odezvu, jak se u více než stoleté hmoty očekávalo.
   
• Novým exponátem je i lomený závěs zvonu z obce Báb. 
   
• Hlavní zvonařskou událostí sezóny 2011 byla výstava "I zvony mají duši" v místním knihkupectví a v závěru sezóny odlití zvonu Petr Vok, který bude na věž zavěšen v příštím roce.

Ostatní činnost

• Daří se navazovat počáteční kontakty s různými partnery. Doufejme, že se rozvinou v další spolupráci. Jmenujme některé:
• Zámek Brandlín - hodinářské expozice
• Expozice času Šternberk
• Věžní muzeum Waldmünchen, věžní muzeum Bockenem, věžní muzeum Gdaňsk, 
• Italské muzeum věžních hodin v prostorách výrobní firmy TREBINO je zatím jen v plánu.
• Zatím bylo uskutečněno jen několik zájezdů či expedic. Jindřichův Hradec, Jičín, Glasshütte, ..  Nenavštívené zůstávají zejména Vídeň, Stralsund, ....