Ve třicátých letech postavil Junghans hodiny s elektro-pneumatickým nátahem (patent 1926 Max Fischer). Měly by to být přesné dílenské hodiny, které bez magnetických komponent byly schopny ovládat několik podružných hodin.
Princip pohonu je poměrně jednoduchý. Kompresní žárovka je zapnuta kontaktem aktivovaným hodinami v minutových intervalech. Žhavicí vlákno ohřívá vzduch ve skleněné žárovce žárovky. Výsledný tlak prochází pryžovou hadicí na malý píst na hodinách. Píst se rozpíná, čímž se napíná tahová pružina pohybu. Po ochlazení žárovky lze proces opakovat. V případě výpadku proudu mají hodiny více než 12 hodin rezervu chodu. Generovaný přetlak byl tak velký, že se mohl rozvádět až do šest podružných hodin.
  | 1 - síťový přívod 220 V 2 - minutový kontakt spínán hodinovým strojem 3 - kompresní žárovka 4 - gumová hadice 5 - vzduchová pumpa 6 - natahovací západka 7 - blokovací západka proti zpětnému pohybu 8 - rohatka blokovací západka proti zpětnému pohyb |
| Zdroj tlakových pulzů | Hlavní hodiny | Podružné hodiny |
| 1 -
kompresní žárovka 2 - žhavicí vlákno 3 - přívod elektrického proudu 4 - přívod minutových pulzů 5 - spínací kontakty 13 - gumová hadička pro natahování i pro pohon podružných hodin | 7
- kotva mechanického stroje 8 - pérovník s rohatkou 10 - natahovací páka 11, 12 - válec, píst 20 - palec spínače 14 - gumová hadička pro pohon podružných hodin | 15 -
píst 16 - rohatka minutového kola 17 - postrkovací páka 18, 19 - podružné hodiny |
Více najdete na již zmiňované stránce (v němčině) www.hwynen.de , odkud je obrázek převzat. Rovněž nam najdete fotografie hodin ve sbírce autora.
Poznámka: Termín kompresní žárovka je sice historický, ale poněkud matoucí. Jde především o kompresor využívající žhavicího vlákna. Vhodnější by tedy byl termín žárovkový kompresor.
