Archivní texty jsou uvedeny tak jak se je podařilo přečíst, či jak byly přeloženy bez odborného překladu hodinářského názvosloví. Není je možné brát doslova. Nejasnosti mohly vniknout jak nesprávným zapsáním původním písařem, kdy již při první zapsání nebyl pochopen vlastní smysl, tak při pozdějším překladu některých textů z němčiny. Uvedené shrnutí a hypotézy nemají charakter vědecké práce. Jsou náznakem případného směru výzkumu.
(Modřě odlišeny doplněné signatury na stroji.)
1484 – první historická zmínka o věžních hodinách v Soběslavi. V purkmistrovských účtech se nachází položky na opravy hodin, jejich natahování a mazání. Práce prováděl zámečník Štandl za plat 70 gr. ročně. Zároveň získal zdarma obchůdek (SOka Tábor, I M 2)
1485 – dokončeny zednické práce na věži a krátce nato opraveny hodiny nejmenovaným mistrem
1489 – neznámý mistr opravoval hodiny. Hodiny byly taženy na novou věž za cenu 16 gr. Tesař Blažek dělal k hodinám žlábek a pracoval o Všech svatých.
1490 – Ondráček přivezl k hodinám z Českých Budějovic za 11 gr. 3 d. struny, které spojovaly cimbály s hodinovým strojem. Za krokve ke kobce k orloji zaplaceno 4 d. Za udělání kobky k orloji zaplaceno 5 kop 9 gr.
1490, 1491 – hodiny obsluhoval věžný (trubač) za pololetní plat ½ kopy grošů.
1493 – trubač spravoval hodiny za 80 gr.
1500 – hodiny spuštěny z věže na opravu nejmenovaným hodinářem z Tábora
1505 – purkmistr Matůšek Kramář zaplatil za opravu hodin zámečníkovi Havéři 20 gr.
1530 – Duchek opravil hodiny za 12 gr.
1532 – městské vydání 6 gr. za 1 libru dřevěného oleje k hodinám
1539 – Šlosar Petr (hlásný?) opravoval hodiny
1544 – od kováře Bílka z Tábora pořízen cimbál za 70 gr. Za vytažení cimbálu na věž obdržel tesař Honza 5 gr. Nové železné struny zakoupeny v Jindřichově Hradci.
1545 – smlouva s hodinářským mistrem Michalem z Českých Budějovic na postavení nových hodin a udělání sféry (ciferníku).
Na nový stroj koupeno 96 liber železa za 2 kopy 16 gr. Později přikoupeno od soběslavského kováře Kocourka ještě železo za 1 kopu 4 gr 2 d.
Mistr Michal pracoval na hodinách v dílně kováře Vaňka a jedl a pil u
Bartoše Kuželky za celkovou sumu 45 gr 1d. Mezitím se ve věži
připravovala komora . Práce za ½ kopy provedl truhlář Mikuláš. Novou
sféru namaloval malíř Hons za 5 kop. Celková cena zaplacená mistru
Michalovi není známa. Prokazatelně obdržel 6 kop, stravu a naturálie.
Hodiny byly českého typu, které ukazovaly 24 hodin. První hodina
začínala odpoledne o nynější 16. hodině. Začátek se ale měnil podle
roční doby. Jan zámečník dělal k hodinám zámek a panty. Jíra Mohayl
dělal za 4 gr. válce k hodinám. Mikuláš truhlář vyrobil rám s okenicí
ke sféře za 6 gr.
1574 - za Jana Maška zaplaceno Klaudovi za hodiny 30 gr. (stejně tak za Jana Rozoumka a Mikuláše Čapka) (II L)
1675? – soběslavští píší hradeckým – Jakož jsme Václavovi Partlovi zámečníkovi ve vší poctivosti sousedu hodiny naše český na německý předělati dali. Takový sice k místu a konci přivedl a na věži postavil, však dle cedule k dalšímu napravení k nim dojíti zavázán jest. Že pak dvě kola, který do díla jemu nepatřili, však pro rozfrkování dávaje toho příčinu, že je sebou vzíti musí a zase v celosti navrátiti chce, za sebou zanechal takový pak jednak, že rozdělal v celosti má nám se vymlouvá. I poněvadž špatná ta věc není ale mnoho zlatech stojí, ve vší poctivosti žádáme, že předně obě ty kola navrátiti a jsouc ještě hodin třeba napraviti k obému přinucen bude bedlivým napomenutím …. aby z dalšího zaneprázdnění sejíti mohlo (Archiv města Soběslavě I F 1b)
1676 (15. května) projednána a uzavřena smlouva s Václavem Parthlem, zámečníkem z Bechyně, na předělání soběslavských věžních hodin z českých hodin na německé hodiny. Kromě toho měl udělat nové kolo ukazovací s trejbem, zamykající kolo též s trejbem, malý kolo k zámku, velký kolo co kladivo táhne, jedno srdce srovnati a zuby vyhloubiti, špunty nový z ocele udělati, případně další poškozené části. Hodiny měl řádně složit, předat a převzít za ně jednoroční záruku. Mělo být zaplaceno 18 zl a ½ sudu piva – polovina peněz hned, druhá polovina po předání díla (kopiář)
1676 – Soběslavští píší do Bechyně, že hodinář hodiny náležitě nespravuje (kopiář 19. 8. 1676)
1676 – 6. září uzavřena smlouva mezi městem Soběslav a Němcem Janem Möltzerem, hodinářem z Jindřichova Hradce
čtvrtina hodin s veškerým příslušenstvím, dále také upravit kladivo na zvony.
Za tuto uvedenou práci mi uvážlivý ctihodný magistrát slíbil 50 fl. rýnských, 30 žejdlíků sádla, 30 liber dobrého sýra a 1 sud piva. A také co budu potřebovat od kováře, by mi mělo být obstaráno. Po sestavení hodin a jejich uvedení do chodu očekávám zaplacení za práci. Tímto slibuji při cti svého jména a pečetě, že hodiny sestavím během 4 týdnů. Objeví-li se po dobu následujících dvou let na hodinách závada, opravím je na své náklady bez nároku na odměnu. K tomu bude vyhotovena ještě hodinová ručička a vše, co bude k této práci nutné, kromě malíře.
Möltzer smlouvu nedodržel. Dne 20. listopadu 1676 píší mu soběslavští ostré psaní, že by měl na svoji čest a svoje slovo větší pozor dáti, že dále se za nos voditi nedají a že do vánoc musí být hodiny hotovy, jinak že si budou stěžovati u hradeckého magistrátu. Do Vánoc však hodiny zase nebyly. Soběslavští radní byli vystaveni posměchu, že na věži nemají hodiny.
1677
– 4. ledna - soběslavští žádají rychtáře z Jindřichova Hradce, aby
zadržel tamního hodináře ohledně výroby hodin, jak se před ¼ rokem
zavázal (kopiář).
V únoru byly hodiny do Soběslavi konečně převezeny.
Účet za hodiny:
Jakubovi Tuzvaldovi za obnovení číselníku 3 zl. 4 kr.
za 4 knihy zlata pro cifry po 3 zl., učiní 12 zl.
za 30 žejdlíků oleje lněného po 6 kr., učiní 3 zl.
malíři od pozlacení cifer a co za potřebí bylo 12 zl. 45 kr.
zámečníkovi bechyňskému co byl předělával 16 zl. 25 kr.
outraty při postavení pasírováno 2 zl.
hodináří hradeckýmu, který udělal celý hodiny nový mimo jedno kolo dáno 112 zl. 18 kr.
železa co přidáno na týž hodiny za ně 5 zl. 30 kr.
tovaryši spropitného 1 zl. 48 kr.
za ½ libry voleje dřevěného k vymazání hodin hned nových 9 kr.
za svíčky, pracujíc v noci 18 kr
kováři u kterého dělal co tak zapotřebí bylo i co sám kovář pomáhal 2 zl.
vyslanému pro hodiny s forou do Hradce na outratu dáno 30 kr.
celkový náklad činil 171 zl. 47 kr.
24. února 1677 Möltzer své dílo obci předal a zaručil se vlastnoručním listem na 2 roky, že všechny případné opravy provede svým nákladem
1679 – hodinář z Mirovic prohlédl hodin aby dal doporučení, co jim schází (zaplaceno 30 kr.) (22. 6. 1679)
1703 – opravován místními řemeslníky cimbál, nové železné pruty, kříž, kladivo (celkem za 6zl 45 kr.) (18. 10. 1703)
1707 – hodináři mirovskému a panu Jiřímu Delaost (Delawos?), který hodiny městské na věži jsouce velmi zruinýrovaný zase v náležitý způsob uvedl šest nových kol, neméně nový perpentikl (kyvadlo), celou novou hranici k čtvrtkem udělal a cokoliv při hodinách tak i čtvrtkem scházelo vše důkladně zhotovil 75 zl, i sud piva, kterej při témž díle skrze 3 neděle spotřeboval 9 zl, outraty s ním včesle? 1zl 42x, tovaryšovi jeho 1 zl 30x. Za 23 libry železa štýrského v Hradci koupeného, na velký kola po 6x 2 zl. 18x 251/4 libry (následuje výčet dalších prací a materiálu – barvy, pozlacení, krov, dřevěné rámy atd celkem za 119 zl 5x).
1708 – Mirovský hodinář dělal nový větrník, který se zlámal (2zl. 41 kr.) a také dělal zlámaný trieb (pastorek) (3zl. 38 kr.) (17. 1. 1708)
1711 – hodinář Mirovský hodiny rozebral, vypaloval, udělal nový vořech při velkém kole, použil dřevěnej olej
1714 – škody na hodinách (drátech) při velkém povětří (náhradní díly z Jindřichova Hradce), zlámaný větrník a péro větrní. Na opravu zakoupeny 3 libry drátu za 1 zl. 6x) (27. 6. 1714)
1717 – zdejší malíř maloval hodiny a pozlacoval cifry, používal lněný olej, zaplaceno 12 zl. (Třeboň Ia 5aS 2 crv)
1726 – zámečník Václav Bažant spravoval hodiny
(dával „vořech“ a dvě trubky – za 3 zl.)
1730 – zámečník Václav Bažant při hodinách na věži ke čtvrtím pro vytahování váh nový kolo z obecního železa udělal, dráty potrhaný zase novým vyvázal u cimbálu kladiva, aby lépe bily přirychtoval a pera pod ně udělal, větrník též při čtvrtech spravil, na čepy dvě zdířky udělal, dáno mu 5 zl.
1743 – na hřídeli
krokového kola signovaná oprava Johan Höner Kraslice
(Johan Höner z Bechyně byl známý stavitel věžních hodin 18. století.
)
1791 - na stroji signovaná oprava Wasmon 1791 (srovnej 1794)
1792 – soběslavský magistrát žádá do Třeboně o povolení opravy hodin. Třeboňský hodinář Chat nebyl schválen, protože požadovaná suma 90 zl. se zdála příliš vysoká. Doporučen hodinář z Jindřichova Hradce (Třeboň ID 5AS 3b)
1794 – oprava hodin za primariátu Waismonna
1797 – Karel Krazl (roku 1800 psán jako Kratzl) žádá o udělení nástupnického práva hodinářského (I 39)
1806 - na stroji signovaná oprava Karl Kraszl 1806
1814 – 1825 hodinář Leopold Kotrbelec (č. 235)
???? - na stroji signovaná nedatovaná oprava Joseph Kotrbeletz
1826 – soběslavský magistrát žádá do Třeboně o opravu ciferníku a hodin. Rozpočet zpracoval táborský hodinář Jan Kotrbelec (Třeboň IC 5AS 30)
1829 - na čtvrťovém bicím stroji stroji signovaná oprava Joseph Kotrbeletz
1838 – 1848 hodinář František Jungmann
1846 – zmínka o hodinářském tovaryši Janu Kreisslovi (Zdrchalovi)
1872 – vetší opravu provedl zámečnický mistr Josef Kopecký. Celý stroj rozebral a řádně vyčistil. Čepy rovnal a vykotlané díry vyplnil, kolečka rovnal, péra nová dával, bicí hodinový stroj rozebral a v ohni vyčistil, pánvičky vysazoval, péra k natahování nově dělal, bicí čtvrteční stroj rozebral a v ohni vyčistil, buben k natahování předělal, rafikové štangle porovnal a rafiku navařoval. Zaplaceno za dílo 96 zl.)
1939 – oprava hodin. Soběslavští radní žádají Jana Lintnera o zjištění historie hodin.
1939 – zlatník a hodinář Josef David po obhlídce stroje konstatuje podle stavby a předělávek hodin, že byly sestavené ještě před vynalezením kyvadla a že jsou starší než z roku 1676.
1957 - na čtvrťovém bicím stroji
(hřídel větrníku) signovaná oprava:
"Opraveno O.P.K. Soběslav Zedník B. Hořický
Jar".
1959 – hodiny demontovány a složeny v bývalé klenotnici věže. Při úklidu věže Aeroklubem, dohledány všechny součástky a tak stroj zachován kompletní.
2010 byly restaurovány restaurátorským ateliérem věžních hodin akademických sochařů Petra a Melánie Skálových.
Podle archivních výpisů sestavil Petr Lintner
Pokračujte Od historie k hypotézám
