Každé
staré hodiny s 24 hodinovým ciferníkem se někdy nazývaly
orloje.
Na
počátku 16. století byl Tábor prosperujícím městem, což se odráželo
i ve stavitelské činnosti. Téměř zároveň vznikly dvě významné stavby.
Kostel, jehož interiér dokončil pražský kamenický mistr Staněk roku
1512, a radnice dostavěná Wendelem Roskopfem roku 1521. Obě budovy
nesly znaky pozdní gotiky. Architektonický styl však není to jediné, co
je spojuje. V 17.
století je ovlivnil osud věžních hodin,
které byly původně na věži kostela. Při obléhání města za
třicetileté
války (1621) byla věž pobořena a hrozilo, že se zřítí. V roce
1656 táborští radní píší císaři " ... jakož pak
jsme k uvarování většího nebezpečí velký hodinový stroj celého orloje i
s dvěma bicími cimbály s věže sníti a na radnici s velkými našimi
výlohami postaviti musili, aby tento klenot města zmařen nebyl."
Kvůli hodinám se téhož roku přestavěl prostřední gotický štít radnice. Jeho nová barokní podoba lépe vyhovovala tvaru hodin. Nad štítem vznikla i barokní věžička, v níž byly umístěny hodinové cimbály. Na fotografii Ateliéru Šechtl - Voseček je vidět tato druhá instalace hodin. Zde byly hodiny až do 70. let 19. století. Z různých nerealizovaných nákresů přestavby se zdá, že hodiny v té době měly dvě rafie. Následná gotizující přestavba se k jediné rafii patrně vrátila.
Třetí a současná lokalita - radniční
věžV této době se město začalo přizpůsobovat tehdejším historizujícím architektonickým směrům. V roce 1876 byl přijat návrh profesora pražské techniky Josefa Niklase na přestavbu radnice v novogotickém stylu. Do podoby radnice však zasáhl poněkud necitlivě a jeho úprava byla často kritizována.
Hodiny se opět stěhovaly, tentokrát do radniční věže, jež byla nejen přistavěna, ale doplněna o vysokou střechu s věžičkami.
Jaký byl osud středověkých hodin? Přesné zprávy o původním stroji nemáme. Předpokládá se, že hodiny na kostelní věži byly minimálně od 30. let 16. století.
V roce 1919 bylo na půdě radniční věže objeveno několik strojů nebo jejich částí. Zdá se, že pouze jeden stroj byl téměř kompletní a ten byl roku 1997 restaurován chýnovským hodinářem Pavlem Kapplerem a je nyní vystaven v Husitském muzeu v Táboře,
Stroj je celokovový kovaný ve velkém klecovém rámu. Všechny spoje jsou klínové. Věnce kol jsou kovářsky svařovaná. Ložiska jsou železná čtyřhranná. Obě bití jsou řízena závěrkovými koly. Horní část rohových sloupků je stočena do kruhu a ozdobena trojcípým listem. Podle nápisů na hřídeli a nosnících se předpokládá, že stroj vyrobil hodinářský mistr Jacob Antoni v roce 15. ledna 1767 a opravil ho táborský hodinář František Wostrý v roce 1839.
V roce 1892 byla ve věži provedena výměna starého hodinového stroje za nový vyrobený firmou Ludvíka Hainze. Tento stroj vydržel na radniční věži asi do roku 1984, kdy ho nahradil stroj od firmy OPP Vyškov. Stroj L. Hainze je nyní vystaven v nové budově radnice v Táboře.
Dnes věžní hodiny mají obvykle dvě ručičky. Malou a velkou. Používat zdrobněliny pro označení objektů několikametrových je specialitou češtiny. Proto nebudeme jediné "rafice" orloje na věži bývalé radnice v Táboře říkat malá ručička, ale hodinová rafie. Má sice podobu opravdové ručičky, je to však pořádná pracka.
Jedna rafie na čtyřiadvacetihodinovém ciferníku pravděpodobně původně ukazovala italský čas počítaný od západu Slunce. ( Případně český čas počítaný od východu Slunce. ) Po zavedení německého času počítaného od půlnoci se ciferníky předělávaly. Současný táborský orloj jednou rafií ukazuje SEČ na ciferníku s číslicí 24 nahoře.
Jsme muzeum virtuální, proto zařazujeme na tuto stránku programovaný ciferník. Orloj na obrázku ukazuje čas v okamžiku zobrazení stránky. Pro jistotu jsou vlevo nahoře kontrolní digitálky. Jedná se o další virtuální hodiny vytvořené pro tento web. Původně byla animace vytvořena technologií Flash. Po jejím ukončení jsou využity modernější technologie.
