Hodinářská expozice byly rozšířena o zapůjčený barokní kovaný čtvrťový stroj pocházející snad z kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlatých Horách. Restaurování započalo 7.5.2012. Miniaturní rozměry stroje ( 30 x 21 x 29 cm) stroje postačovaly pro pohon jednoho ciferníku.
Stroj byl stavěn nejméně ve dvou etapách a následně opravován. První etapa vzniku stroje může být z první půlky 18. století, nelze vyloučit ani přelom 17. a 18. století. V rámu byl původně pouze jicí stroj a stroj odbíjení celých hodin. Svislé pásnice jsou kovářsky zdobeny v horní části dvojicí záseků. Později byl rám viditelně nastaven a byl mezi stávající stroje vložen nový čtvrťový stroj. Časově rozdílné etapy se projevují i odlišným provedením hřídelí. Starší hřídele jsou zdobnější, kované do zápustky. Na páce závěrky celého bití je vidět její prodloužení. O přestavbě svědčí i svislá pásnice bicího stroje s původními ozdobnými záseky, která je sice nově obroušena (???) a nasazena z vnější strany nastaveného rámu záseky dovnitř místo vnitřního původního uložení. Rovněž na pásnici jicího stroje najdeme původní otvory pro hřídele stroje bicího. Na celém rámu jsou další otvory a zářezy od zatím neznámých mechanismů. Na fotografiích si kromě již zmíněných etap vzniku můžete všimnout, že starší spoje jsou klínové, novější spoje jsou šroubové. Ty však patří asi až ke 3. etapě přestavby.
Kola jsou železná s výjimkou mosazného krokového kola a mezikola čtvrťového bití. Na obou bicích strojích jsou dodatečně namontovány novodobé mosazné větrníky. Pastorek bití celých hodin je vyměněn. Zuby zejména na pastorkách jsou značně probroušeny. Bicí páky chybí, nezachovalo se ani kyvadlo. Podle počtu zubů jicího stroje se zdá, že kyvadlo bylo cca 90 cm dlouhé. V nálezovém stavu byl stroj zablokován nesprávně vloženou spouštěcí pákou čtvrťového bití.
Bohužel je i tento odstaveček jen kraťoulinký. V Městském muzeu ve Zlatých Horách je uložen obsáhlý spis nazvaný Stavebně historický průzkum farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlatých Horách autorů N. Gyryczkové a A. Grůzy z roku 1999. Tento spis byl zpracován na vlastní žádost vlastníka objektu – Římskokatolické farnosti ve Zlatých Horách. Jedná se o elaborát, který podává komplexní historickou analýzu založenou především na důkladném studiu archivních pramenů uložených v Zemském archivu v Opavě, v jeho pobočce v Olomouci a Okresním archivu v Jeseníku. Bohužel k hodinovému stroji se zde nachází pouze tato informace: ".... 15. srpna 1880 odpoledne udeřil blesk a poškodil západní stěnu kostela a ciferník hodin." Dodejme alespoň, že první nepřímé zmínky o kostele jsou z roku 1339 a opět z roku 1376 - 1377.
Další informace o kostele najdete na stránkách města Zlaté Hory.
Restaurátorský záměr vychází z přání majitele, který hodlá stroj zapůjčit do Hodinária Děčín a přeje si ho vystavit s možností krátkodobého chodu. V první fázi bude tedy stroj chemicky odrezován (kyselina citronová) a opatřen antikorozní ochranou. Bude opraveno chybné složení čtvrťového bicího stroje. Stoj bude postaven na neautentický stojan, doplněno kyvadlo a závaží.
V druhé etapě mohou být nahrazeny mosazné větrníky z poslední přestavby vhodnějšími železnými. Podle možností expozice může být připojen neautentický ručkový převod, doplněny páky bití a doplněny malé cimbály pro simulaci odbíjení.
Petr Král
