V současné době řídí ručičky ciferníků hodin soběslavské věže stroj Elektročas, který v roce 1959 nahradil starý stroj. Možná po 475 letech. Tento stroj je tedy ve službě více než padesát let. Přejeme mu, aby ještě dlouho vydržel a nikdo nepomýšlel na jeho odchod do důchodu.
Stroj vyrobila firma, která pod hlavičkou Elektročas pokračovala ve výrobě věžních strojů po bývalé a nyní opět obnovené firmě Hainz. Jedná se o mechanický kyvadlový čtvrťový stroj s elektrickým nátahem. Minutová hřídel je vedena vzhůru k rozvodovce na čtyři ciferníky. Odbíjecí cimbály jsou ve značné výšce pod druhou barokní bání věže.
Hodinářsky
asi nejzajímavější je na tomto stroji použití remontoiru k odstranění
nepřesností vnášených proměnnou silou pohonu. Remontoire je v obecném
významu něco jako "natahovátko". U kapesních hodinek někdy znamená
pouze to, že hodinky jsou natahovány korunkou, nikoliv klíčkem. U
přesných hodin má však mnohem důležitější význam. Používá se k
odstranění nerovnoměrného vlivu pohonné soustavy na krok tím, že oddělí
stoupací kolo krokového mechanismu od silové části pohonu. V soukolích
totiž vždy vznikají proměnlivé ztráty, které způsobí, že velikost
popudu na oscilátor není konstantní. To značně zhoršuje přesnost chodu.
Proto je stoupací kolo poháněno stálou silou vyvozenou závažíčkem. 
Silová
část pohonu periodicky (perioda cca jedna minuta) "natahuje" tento
pomocný pohon. Tuto metodu používají i chronometry. Připomeňme třeba Božkův
chronometr
řídící Pražský orloj.
Je více možností realizace. Místo závažíčka se používá pružina, nebo se dokonce užívá i remontoire elektrický, kde pravidelné natahování pružinky obstarává relé a rohatka.
Na stroji Elektročas je použit diferenciální remontoire. Na obrázku vpravo je zachyceno soukolí tohoto diferenciálu. Silové soukolí je vlevo a stoupací kolo s pomocným kolem jsou vpravo nahoře. Krokové kolo je poháněno závažím na kyvně uložené hřídeli středního kola diferenciálu. Tlakem závaží se otáčí pravá část soukolí. Když závaží dosáhne dolní polohy, odemkne levé silové soukolí, které otáčením levého kola diferenciálu vykloní hřídel se závažím zpět do horní polohy.
(Povšimněte si, že asi vlivem stáří mechanismu již nestačí váha závaží pro spolehlivý popud. Patrně proto správce hodin na ně provizorně přivázal drátem ještě další závažíčko.)
Princip se nevysvětluje lehce. Podívejte se raději na stránky úžasných věžních strojů www.my-time-machines.net, kde jsou k vidění i animace analogického diferenciálního "natahovadla" na stroji Edward Korfhage and Son, Buer, Germany, z roku 1950. Jedná se až překvapivě o velice podobný systém, jen je stranově obrácen, tedy i otáčení hřídelí na schématech je opačné.
