Věžní pérové
hodiny se setrvačkouDo Hodinária byly zakoupeny věžní hodiny zajímavé konstrukce, se kterou jsme se dosud nesetkali. Hlavní soukolí je poháněno pérem, uloženým ve velkém pérovníku. Péro je natahováno elektromotorem. Chod stroje řídí zařízení, sestávající se ze setrvačky a švýcarského kroku. Její pohon je zajištěn pomocným perkem, které se dotahuje jednou za minutu při pohybu hlavního stroje.
Soukolí, řízené setrvačkou, uvolní jednou za minutu západku větrníku. Tím se rozeběhne hlavní soukolí, které pootočí rafijemi o jednu minutu. Rychlost pohybu je regulována větrníkem poháněným šnekovým převodem. Na ose větrníku je jádro pomocného pérovníku, takže perko pro setrvačku se dotáhne. Zároveň se pootočí přídavné kolo se čtyřmi zářezy. Po čtvrtotáčce kola zapadne západka do výřezu a zastaví větrník.
Pérovník je
natahován
elektromotorem, jehož zapínání a vypínání je řízeno vačkou. Na ose
vačky jsou dvě osmicípé hvězdice ovládané palci. Jeden palec je na
bubnu pérovníku a jím natáčená hvězdice ovládá zapínání motoru, druhý
palec je na natahovacím kole pérovníku a posouvá hvězdici vypínání
motoru.
Při
opravě stroje bylo nejprve třeba konstrukci důkladně očistit od prachu
a zaschlého oleje. Pak následovalo seznámení s mechanizmem,
abychom pochopili jeho funkci, neboť tento typ konstrukce nám není znám
ani z praxe, ani z literatury. Při podrobné prohlídce
jsme
zjistili, že chybí záchyt pro větrník a pérko pomocného pérovníku.
Hlavní péro nebylo naštěstí prasklé.
Následovalo očištění a vyleštění ozubených kol, vyčištění ložisek. Vyčistili jsme sestavu se setrvačkou, u které byl zjištěn špatně vyrobený, zřejmě dodatečně osazený, popudný kámen. Byly vyrobeny chybějící díly a stroj sestaven pro zkušební provoz. Po seřízení vaček pro ovládání elektromotoru byl natažen pérovník a ověřila se funkce zkompletovaného stroje. Po úspěšné zkoušce byl stroj rozebrán, kostra opatřena novým nátěrem a stroj znovu sestaven. Po promazání pohyblivých části jsme stroj nechali delší dobu v provozu, aby se potvrdila jeho funkčnost.
Věžní hodiny se setrvačkou jsou již vystaveny v Hodináriu, kde mají místo mezi ostatními věžními hodinami.
Text: Miroslav Baudisch, foto: prodávající a M. Baudisch
Věžní hodinový stroj od neznámého výrobce původně řídil ručky hodin na fasádě městského domu, čemuž odpovídají jeho poměrně malé rozměry. Stroj má jen chodové soukolí, které je oproti běžně používané konstrukce rozšířeno o další kolo, což výrazně prodlužuje dobu chodu na jedno natažení. Chod je řízen Amantovým krokem, potřebnou energii dodává těžké litinové závaží s vestavěnou kladkou.
