Co píší jiní

O hodinách lze psát různě. Parafrázujeme-li známou větu ze hry "Jak se chodí za holkama", můžeme tvrdit, že o hodinách se píše dobře (když je čas) i špatně (když je nečas). Hodiny jsou zajímavé po technické i umělecké stránce, a proto vyžadují od autorů určitou míru dvojjedinosti. Je normální, že jinak vidí hodiny technik, jinak výtvarník či historik. Neměl by se ale dopouštět v druhém oboru zásadních nepřesností a plést si třeba pohon hodin a oscilátor. Nebo si plést art deco s něčím jiným, s čím si to možná pletu já.  

Občas narazím na článek, který napíše osoba snad ani nepoučená, přesto však publikující. Nezlobí mě ani tolik uvedené technické nesmysly.,ale  zlobí mě, že  článek o výstavě hodin není "autorizován" vystavovatelem. Zlobí mě, že autor necítí ani potřebu text nějak ověřovat. Na druhé straně je to možná jedno. Když v televizi ukáží veverku a budou tvrdit, že je to vrabec pižmový, laikovi to neuškodí a odborník to pozná tak jako tak. 

Pro pobavení cituji doslovně z části textu k jedné výstavě. ( Autorku raději neuvádím)  

....  Hodiny podle pohonu
Co se týče druhů pohonu - najdete na výstavě: pilové hodiny pohybující se vlastní vahou na pilovém hřebenu, hodiny caplovky s malým kyvadélkem před vlastním ciferníkem, strojky s mechanickým pohonem s oscilátorem (věžní hodiny), hodiny na pérový pohon, tzv. nepokoj (většina hodin, včetně kapesních), kyvadlový pohon (orloje, pendlovky), pohon způsobený závažím (švarcvaldky, kukačky) a elektrický pohon (elektrické hodiny a budíky).....

..... Zpestření zážitku na výstavě Řada hodin byla nově konzervována, restaurována a některé byly i hodinářsky opraveny, takže jdou a bijí......

Text je dostatečně zmatený. Autorka si patrně plete pohon hodin s oscilátorem a s krokem.  Rovněž typ hodin (zde caplovky) uvádí jako druh pohonu. Úsměvně působí použití zdrobněliny "strojek" právě u věžních hodin.

Pro přádek: Mechanické hodiny podle pohonu můžeme dělit třeba podle energie, kterou používají. Můžeme navrhnout kategorii gravitačních hodin (nejčastěji na závaží), hodin pérových a hodin elektrických. Existují i další kuriózní pohony založené například na změně tlaku vzduchu. Zde se ale nepravidelný zdroj energie - kolísání tlaku vzduchu - použije k natažení péra. Je to tedy spíše jiný způsob natahování, než jiný pohon. Obdobně existují kuriózní způsoby využívající gravitaci. Ať již jsou to zmíněné pilové hodiny, nebo hodiny odvalující se po nakloněné rovině, nebo, a to nejčastěji, automatické natahování u hodinek (automatů), které využívá k natažení pérového strojku pohybů ruky. V tomto případě se na natažení podílí jak gravitační energie, tak kinetická energie pohybu.  Elektrické energie se využívá k pohonu mechanických hodin buď jen k natahování stroje, nebo k dodávání impulsu přímo do oscilátoru (kyvadla či setrvačky) viz elektrické hodiny.

Takový popis ovšem působí poněkud nudně. Oč lépe zní "hodiny na pérový pohon, tzv. nepokoj". Také to, že na výstavě hodin nalezne návštěvník hodiny funkční je jistě věc neobvyklá a působí mu vééélikéééé překvapení.  Navíc je návštěvník rád, že bicí hodiny nezacílili svou činnost směrem k autorce textu.