Expozice Hodinária bude rozšířená o mateční hodiny z produkce firmy Gent & Co ze série označované jako PUL-SYN-ETIC. Konkrétně jde o "Gents C7 Pulsynetic master clock". Informace na této stránce se opírají jednak o vlastní zkušenosti s rekonstrukcí torza tohoto stroje a jednak o zdroje uvedené v části odkazy. Najdete tam mnoho netradičních řešení jako je řízení doby kyvu kyvadla elektromagnetickým vkládáním závažíčka na misku kyvadla, zvonek signalizující slabou baterii a zejména legendární věžní stroj Waiting Train.
John Thomas Gent začal podnikat v roce 1872. Říká se, že firma GTGent & Co. byla jedna z prvních, která začala s výrobou elektrických zvonů ve Velké Británii. V prvních letech se Gent zajímal o rozvoj elektrických zařízení, včetně telefonů, požárních hlásičů a další zařízení. V roce 1903 byla zaregistrována akciová společnost Gent & Co. Gent společně s pány Parsons a Stavely krátce nato začal vyrábět hodinové výrobky, známé nakonec jako řada „PUL-SYN-ETIC“. V roce 1907 završená slavným věžním strojem Waiting Train. Dalo by se říci, že Parsons, Stavely a Ball byli důmyslní vynálezci, kteří společně vytvořili obrovské množství vynikajících hodinářských výrobků. (Převzato z webu pulsynetic.eu )
Princip
hodin C7Mateční hodiny na fotografii nahoře jsou vlastně velmi prosté. Obsahují jen kyvadlo, elektromagnet, několik pák, spínací kontakt a jedno jediné rohatkové kolo. Mateční hodiny C7 přímo neukazují čas. Ve stejné skříni však obvykle byly i hodiny podružné. Hodiny na prvním obrázku jsou z padesátých let minulého století a příliš se neliší od hodin vyráběných kolem roku 1900.
Způsob připojení podružných hodin je v našich končinách velmi neobvyklý. Podružné hodin jsou zapojeny sériově, jak je vidět na dobovém schématu zapojení. Celý obvod včetně matečních hodin pracuje s proudem 0.22 A (s tolerancí 0.17 až 0.27 A). Napájecí napětí se proto volí podle počtu připojených hodin. Pro jemné nastavení proudu se používá reostat (viditelný na prvním snímku vlevo dole). Tento způsob zapojení se používal asi do roku 1960. Později se podružné hodiny připojovaly paralelně. Cívka podružných hodin měla pro sériové připojení od 8,5 do 50 ohmů, pro paralelní připojení pak 3000 ohmů a obvykle byla na 24 V.
Princip funkce těchto matečních hodin s gravitačním impulzem do kyvadla je jednoduchý. Sekundové kyvadlo volně kývá a v intervalu 2 sekundy postrkuje počítací rohatku s patnácti zuby. (2 x 15 je 30 sekund, hodiny tedy produkují půlminutové impulzy.) Postrkovaní kolík je na obrázku označen modrým kroužkem. Žlutá páka volně prochází otvorem spouště. Tento stav je na prvním obrázku v červeném kroužku.
V počítacím kole je patnáctý zub hlubší, páka zapadne hlouběji a její pravá část se více zvedne. Tento okamžik je na druhém obrázku. Hlubší zub je v modrém kroužku. Páka při kyvu již neprojde otvorem ve spoušti (viz červený kroužek) a odjistí páku s válečkem označeným jako Roller. Váleček dopadne na paletu kyvadla a udělí kyvadlu konstantní impulz. Jedná se tedy o krok gravitační, s podobným principem jako Denisonův gravitační krok. Energie předaná kyvadlu odpovídá poklesu polohové energie popudné páky. Ta je vždy stejná, proto je i udělený impulz konstantní. Impulz je udělen jednou za 15 kmitů. Ještě je třeba dodat, že váleček nejprve dopadne na "vodorovnou" část palety. Impulz je udělen až v okamžiku, kdy se kyvadlo vrací a váleček se dostane na šikmou plochu palety.
Popudná páka v dolní poloze sepne kontakt cívky a elektromagnet vrátí popudnou páku opět do horní polohy. Skoro po celou dobu pohybu zůstává kontakt sepnut. Tím je vytvořený proudový impulz, který může být počítán podružnými hodinami.
Vtipně bylo řešeno i řízení podružných hodin. Na prvním obrázku nahoře můžete vidět v pravé části visící drát s cedulkou "PULL TO ADVANCE CLOCK". Zatažením za tento drát je počítací páka stlačena dolů, neprojde již otvorem a při každém kmitu kyvadla uvolní spoušť. Tím jsou do soustavy podružných hodiny vysílány seřizovací impulzy po dvou sekundách.
Společnost vyráběla mnoho typů podružných hodin nejen na půlminutové impulzy, ale i pro minutové (zejména na věžích) nebo sekundové impulzy. Vyráběla i různé podružné hodiny pro speciální použití, jako jsou například podružné spínací hodiny. Na stránkách pulsynetic.eu je uvedeno mnoho dalších zajímavých a v našich končinách neznámých zařízení. Zaujaly mě zejména tyto: Kontrolní zvonek pro absolutní jednoduchost řešení, neobvyklý způsob ovládání doby kyvu kyvadla telegrafem a zejména věžní stroj WT. Hodiny v chodu můžete vidět na uvedených odkazech na Youtube.
Hodiny “Observatory Controlled Transmitter” postavil Gent v roce 1933. V matečních hodinách se porovnává časový signál přicházející telegraficky s chodem vlastních hodin. Kyvadlo je nastaveno tak, aby hodiny šly trochu pomaleji. Na magneticky polarizovaném vahadle vyhodnovacího systému je zavěšeno závažíčko, které je v jedné poloze spuštěno na misku kyvadla, v druhé poloze visí volně. Při vyhodnocení zpožďování, sepne cívka "zrychlit", vahadlo se překlopí a na misku připevněnou na kyvadle se spustí závažíčko. Těžiště kyvadla se mírně posune vzhůru a hodiny zrychlují do té doby, než bude závažíčko zase zvednuto. Detail a celková sestava (po kliknutí) závažíčka spuštěného na misku je na fotografii. Schema uspořádání See-Saw Control podle katalogu Gent.
Mnohé věžní stroje
byly dodatečně upravovány pro řízení elektrickými impulzy. Stroj "Gents
Pulsynetic Waiting Train movement", který je často
označován jako
WT, byl tak přímo navržen. Konstrukce je opět velmi
jednoduchá. Systém
je poháněn kyvadlem a ovládán půlminutovými
polarizovanými
impulzy. Kyvadlo zde tedy není časový normál, ale zdroj
energie pohybu. Časový normál dodávají mateční hodiny. 
Rafie hodin přes šnekový převod a rohatku postrkuje těžké kyvadlo. Kývá poněkud rychleji, než by bylo potřeba pro chod normálních hodin. Rafie se například za 27 sekund pootočí o půl minuty. Po dosažení této polohy je páka zabírající do rohatky kolíkem nadzvednuta a v této poloze je držena elektromagnetickou západkou. Kolík se stihl posunout ze záběru, takže ručkové soukolí čeká na uvolnění elektrickým impulzem. Odtud název Waiting train, tedy asi vyčkávací soukolí. Po uplynutí 30. sekund elektromagnet vlevo uvolní blokovací páku a kyvadlo začne znovu posunovat rohatku a tím také rafie hodin.
Kyvadlo kývá většinou volně. Když jeho amplituda kyvů poklesne, "Hippův kolíček" na kyvadle se vzepře v zářezu na horním kontaktu a dojde pohybem kyvadla k razantnímu sepnutí proudu do elektromagnetu vpravo. Silový elektromagnet přitáhne a udělí tak kyvadlu další energii.
Na fotografiích vpravo jsou dva základní detaily: "vyčkávací" soukolí a Hippův kontakt spínání elektromagnetu pohonu.
Systém se vyráběl od roku 1907 ve společnosti Gent & Co. v Halifaxu. Na obrázku je patrně model z roku 1930. Uvádí se, že stroj mohl pohánět 4 ciferníky průměru 1,8 metru nebo jeden ciferník cca 2,3 metry.
O tomto neobvyklém stroji existuje od roku 2008 blog obdivovatelů a restaurátorů výrobků Genst. Velmi podrobně popisuje funkce a restaurování jednotlivých strojů. Je tam uveřejněn i schematický výkres. Najdete tam informace o mnoha provedeních stroje WT i dalších výrobků firmy. Můžete si tam přečíst, jaké zkušenosti s ním mají sběratelé, například jak se snaží odstranit hluk, aby bylo možné si stroj v chodu dát do obýváku. Potěší i video.
