Asi nejstarší švarcvaldky, co se objevily v poslední době na portálu www.allegro.pl, jsou tyto nádherné "klášterní" hodiny údajně z roku cca 1650. I když se jedná pouze o neúplné hodiny, dražba začínala na ceně 10 000.-zl a byla doplněna možností "kup teď" za 12 000.- zl (což je asi 85 tisíc Kč). V aukci nebylo přihazováno. Možná máte příště šanci.
Datování hodin je snad až příliš optimistické. Podle literatury se sice v té době hodiny v jižním Bádensku již vyráběly, ale nejstarší zpráva o hodinářích je až z roku 1667. Podobné hodiny popisuje i pan S. Michal a datuje je na 18. až 19. století, případně R. Kynčl na konec 18. století.. Moje pochybnosti v datování stroje nemění fakt, že to jsou nejstarší švarcvaldky v našem virtuálním muzeu. Bohužel pouze virtuálně.
Na obrázcích jsou hodiny z levého "bokorysu", "nárysu" a pravého "bokorysu", ze "zádorysu" a trochu z "půdorysu". "Skleporys" uveden není.
Pokusím se z fotografií a kusých informací prodejce sestavit částečný popis. Jedná se o celodřevěné hodiny s bitím na skleněné zvonky. Dřevěná jsou i všechna ozubená kola s pastorky z drátu. Hodiny mají 3 stroje. Všechny stroje jsou poháněny závažími, možná kamennými. Hnací kola jsou opatřena pouze kladkou, lze tady předpokládat zavěšení závaží na provaze s protizávažím.
Jicí stroj je stroj s vřetenovým krokem. Na třetím obrázku je korunové krokové kolo dobře viditelné. Vlastní krok patrně chybí. Podle vodorovného uložení krokového kola, hodinám nechybí lihýř, ale kyvadlo. Díky otvoru v ciferníku soudím, že hodinám chybí krátké kyvadlo před ciferníkem. Jsou to tedy hodiny podstatně starší, než hodiny s krokem černoleským, který svou jednoduchostí a "přesností" švarcvaldky později proslavil, zároveň však mladší než hodiny s lihýřem.. Kyvadélko by asi posouvalo datování alespoň na 1. polovinu 18. století
Bicímu a hracím stroji bohužel chybí všechny skleněné zvonky až na jeden. Rovněž chybí další části bicího stroje. Na 3. a 5. obrázku je dobře vidět válec hřebíkového hracího stroje. Přenos na paličky zřetelný není. Lze jen předpokládat, že hodiny měly možná dva závěrkové mechanizmy a odbíjely čtvrtě(?) a v celou hodinu zahrály melodii(?)
Pozornosti nemůže uniknout ani ciferníková deska velmi netradičních proporcí.. Ušoidní, případně kaktusový tvar jí propůjčuje fakt, že ve střední části štítu chybí centrální prvek. (Usuzujeme tak zejména pro kolmé okraje "otvoru".) Ciferník má hodiny značeny římskými číslicemi a minuty číslicemi arabskými v pětiminutovém členění. Ručičky bohužel chybí.
Pro ty, kteří vládnou polštinou, uvádím původní text popisu aukce:
klasztorny szwardzwald 1650r
sprzedaje jednnego z pierwszych szwardzwaldow oceniam go na ,,okolo 1650 rok praktycznie caly jest z drewna KWADRANSOWY KURANT NA DZWONKI naciag rzedowy nie stety zachowal sie tylko jeden dzwonek ale jest wzor , jest trzy wagowy na jelita baranie niestety kamieni nie mam bo z tego co slyszalem za wagi sluzyly kamienie , wszystkie kola drewniane kompletny poza drobiazgami tak jak jelita wskazowki,,, posiada wychwyt kolebnikowy wys.50 szer, 22cm
