Prach je podivné
skupenství hmoty, které vidí pouze ženy. Proto jen jim je možné svěřit
tak důležitý úkol, jako je mytí vitrín.
Fotografické
výstavě 600 let
Pražského orloje pana Marušáka se v prostředí starých hodinových strojů
dobře daří. Zcela vpravo stroj z evangelického kostela v Podmoklech
Novodobý orloj
pánů Skály a Kotrby se dívá na nejstarší zobrazení Pražského orloja. V
popředí stroj z Horního Prysku.
Opět stroj z
Horního Prysku.
Stroj neznámého
autora s neznámou historií.
Na zdi orloj
Skála, Kotrba. V popředí stroj Julia Hiemanna z Lipska (evangelický
kostel Podmokly).
Řada hodinových
strojů se díky optice
fotoaparátu pana Marušáka zdá býti nekonečná. K tomuto cíli je však
ještě daleko. Za pozornost stojí i cimbály z roku 1868.
Barokní kovaný
špindlový stroj. Zatím nejstarší stroj v expozici. Jen více takových.
Autorem hodin je
hodinář a řezbář Josef Achrer (*1927 - +1988). Hodiny byly zhotoveny v
roce 1985 pro restauraci ČD v rámci rekonstrukce nádraží v
Holešovicích. V roce 2015 byly zakoupeny soukromým sběratelem a
zapůjčeny na tuto výstavu.
Hodiny z roku 1985
od řezbáře a
hodináře Josefa Achrera. Jsou umístěny ve vyřezávané skříni s ciferníky
po obou stranách skříně. Na jedné straně jsou ručičky normálního
ciferníku, na druhé straně jsou ciferníky ve tvaru otáčejících se
disků. Disky představují hodiny a minuty, dále datum s jemným
rozlišením dopoledne a odpoledne a disk sekund. Pohyb zajišťují dva
podružné strojky Elektročas PS1000. Sekundový disk je otáčen nezávisle
elektrickým motorem společně s hvězdičkou a s rotačním “kyvadlem”
kombinující mosaz a dřevo. Při instalaci v Hodináriu Děčín byly do
skříně zabudovány elektronické hlavní hodiny, které umožňují samostatný
chod i automatické nastavení po výpadku proudu.
Hodiny z roku 1985
od řezbáře a hodináře Josefa Achrera. Detail ciferníků.
Hodiny z roku 1985
od řezbáře a hodináře Josefa Achrera. Detail ciferníků
Funkční orloj
sochařů Petra Skály a
Miroslava Kotrby je nástěnný malovaný orloj s mechanikou zajišťující
pohyb podobných ukazatelů jako jsou na Pražském orloji. Orloj vznikal
pomalu a postupně ve volných chvílích od roku 2002. Koncepce
pohybu soukolí rohatkami je převzata z orloje litomyšlského (Karel
Adamec, Čáslav, 1907), jen rozměry kol jsou jiné a převody na měsíční
rafiji jsou udělány přesnější. Orloj je poháněn malým elektromotorkem
podle řídících hodin, každých dvanáct minut se přetočí rafije Slunce
spolu s Měsícem a ekliptikou o jednu pětinu hodiny. V roce 2009 plochu
orlojní desky omaloval ak. soch. Miroslav Kotrba. Zcela dokončen byl
orloj v červenci roku 2015 pro účely expozice v Děčíně.
Funkční orloj
sochařů Petra Skály a Miroslava Kotrby - detail mechaniky.