Mohutný gejzír minerální vody, který vytryskl 1. srpna 1905 z vrtu na druhém nádvoří poděbradského zámku, byl předzvěstí zásadní změny v životě malého zemědělského městečka v Polabí. Vznik lázní na sebe nenechal dlouho čekat. Začátek první lázeňské sezóny v přestavěné panské stodole, odstartovaný vysvěcením lázní, připadl na 15. červen 1908. Do první světové války probíhá výstavba středu lázní se dvěma kolonádami a parkem v panské zahradě, tzv. dřevnici. Na ní se podílí arch. František Janda, žák Kotěrův. Následující léta znamenají rychlý a rozsáhlý rozvoj lázní a současně rozšíření parku v místech Baštova zahradnictví až k novému nádraží
Z panské stodoly, kde byla zahájena první lázeňská sezóna, byla vybudována budova Knížecích lázní – dnešních Letních lázní.
Koupí zahradnictví Baštova přibližuje se poděbradská obec k realizaci konečné úpravy sadu na Masarykově náměstí. Po dlouhých jednáních za značný náklad 2 miliony 250 tisíc korun. Jeho výměra je 1 ha, plocha celého sadu měří 5 ha.
V užší soutěži řešili arch. Kumpán a arch. Ducháč-Vyskočil úpravu nového sadu, jakož i částečnou rekonstrukci již realizovaného projektu arch. Veselého z Molitorova. Při soutěži byla zdůrazňována zásada, aby jižní partie, sousedící s lázeňským parkem. byla parkem vždy zeleným.
Tato část je řešena sama pro sebe s vlnitými pěšinkami a útulnými zákoutími pro klidná posezení. Pro oživení bude v ní rybníček s přirozenými břehy a terasou, aby byl získán přehled přes celý park.
Na úpravě se začalo v těchto dnech
pracovati (únor 1938). Odstraněním
plotu Baštova zahradnictví bylo otevřeno spojení ulice Tyršovy s ulicí
Dittrichovou. Ve středu nového spoje bude dominovati nový kiosk pro
podávání Poděbradky. Ten staví svým nákladem lázeňská společnost dle
projektu poděbradského architekta Vojtěcha Kerharta. Jeho zvláštností
bude kupole ze sklobetonu podobného provedení, které budilo pozornost
na čs. Pavilónu na pařížské výstavě.
Celkové
úpravy sadu mimo kiosk vyžádají náklady 670 tisíc korun."
