Trochu jiný pohled najdete na stránce Historie věžních hodin v Soběslavi, chronologický výpis z archivních dokumentů a dvě hypotézy.
Čas se
na soběslavské věži měřil již za válek husitských. O podobě tehdejších
hodin však nejsou žádné zprávy. První písemnou zmínku lze nalézt v
městských účtech z roku 1484. Tehdy zjednali páni na službu natahování,
mazání a oprav hodinového stroje zámečníka Štandla. Za to mu bylo
předem vyplaceno 70 grošů a zadarmo pronajat jakýsi obchod ve městě.
V roce 1489 byly na věž vytaženy hodiny jiné. Tehdy
nebyly umístěny v nynější výši, ale níže nad kaplí. Nevíme,
zda to byly obyčejné hodiny nebo nákladnější orloj, ale určitě
byly bicí, protože roku 1490 k nim přivezl Ondráček z Budějovic
struny, které spojovaly cimbály (zvonky) s vlastním hodinovým
strojem.
Roku 1545 si Soběslavští pořídili hodiny nové. Jejich autorem byl budějovický hodinář Michal. Železo bylo nakoupeno od kováře Kocourka, vyrobeny byly v Soběslavi v kovářské dílně u Vaňků. Při opravě věže bylo pro ně připraveno místo truhlářem Mikulášem. Novou sféru (ciferník) namaloval malíř Hons. Hodiny byly českého typu, neboli celý orloj. Ukazovaly celých 24 hodin, přičemž první hodina začínala odpoledne.
Roku 1676 byly Michalovy hodiny značně sešlé a zastaralé. Obec dala pořídit nové, německého typu, tzv. půlorloje. Ty ukazovaly, jak jsme zvyklí dnes, dvakrát po 12 hodinách. Vyráběl je Němec Jan Möltzer, hodinář a měšťan z Jindřichova Hradce. Práci měl provést během čtyř týdnů, ale smlouvu nedodržel. Věž byla bez hodin. To se samozřejmě nelíbilo soběslavským radním. Proto podali v lednu 1677 obsáhlou stížnost do Jindřichova Hradce. Na konci února konečně předal Möltzer obci svoje dílo za cenu 177 zl. 47 kr. a zaručil se vlastnoručním listem na dva roky, že všechny případné opravy provede vlastním nákladem. Byly ale kvalitní. Zní to neuvěřitelně, ale demontovány byly až roku 1959. Přesto musely být samozřejmě několikrát opravovány. Například v roce 1703 byl k hodinám s kyvadlem dlouhým téměř 5 metrů pořízen nový cimbál a o 4 roky později prošly rozsáhlou rekonstrukcí nákladem 120 zl.
Poslední velkou opravu prováděl roku 1872 Josef Kopecký, zámečnický mistr ze Soběslavi. Celý stroj rozebral a řádně vyčistil, čepy srovnal a vykotlané díry vyplnil, srovnal kolečka, dal nová péra, bicí část rozebral a vyčistil ohněm, porovnal a navařil rafiky, to vše za 96 zl.
Po rozebrání byly starobylé věžní hodiny uloženy do bývalé klenotnice, kde leží vedle staré gotické skříně společně s rafikami dodnes. (Pozn: Od roku 2010 restaurovány a vystaveny.)
Na jejich místo byly instalovány kyvadlové elektrické hodiny vyrobené firmou Elektročas n.p. Praha společně s ciferníkem ve tvaru čtverce a hodinovými ručičkami délek 180 a 155 cm. Pomocí strun jsou spojeny se zvonky pod horní bání.
Více jak 25 let se pan Václav Líkař stará o to, aby hodinový stroj správně odměřoval čas a aby cimbál po úderu kladívka pravidelně do světa hlásil každou čtvrthodinu a tónem jiné frekvence každou celou hodinu.
Soběslavské věžní hodiny pamatují úsměvnou příhodu z roku 1932. Dne 22. února byly uvedeny v soulad se středoevropským časem. Stalo se tak na základě rozhodnutí okresního soudu. Již od dob úřadování starosty Josefa Mrázka šly totiž o sedm minut napřed, aby lidé nepřišli pozdě na vlak. Pan starosta ho jednou zmeškal, když jel na c. k. místodržitelství. Byla z toho nepříjemnost. Aby se podobná věc neopakovala, nechal rafiky na hodinách posunout. Jak místní obyvatelé stíhali odjezdy vlaků po zrušení speciálního soběslavského času, už kroniky neuvádějí.
