Potřebujeme, nebo si jen přejeme, mít hodiny, které jdou co nejpřesněji a hlavně správně, tedy v souladu s ostatními hodinami. K tomu vedou prakticky dvě cesty. Buď je musíme vyrábět přesnější, nebo je co nejčastěji opakovaně seřizovat podle jiných přesnějších hodin či je těmito hodinami přímo řídit. Synchronizované, tedy jdoucí stejně jako normálové hodiny, musí být hodiny zejména v globalizovaných počítačových sítích.
Od nepaměti hodiny nařizujeme podle nějaké autority. Podle zvonů kostelů, podle výstřelu z děla, podle tůtání v rádiu či v televizi, podle rádiového signálu "DCF 77", podle GPS nebo pomocí speciálních sítí (systémy matričních a podružných hodin), atd. atd. V systémech "jednotného času" jsou hodiny přímo řízeny.
Pokusíme se to trochu roztřídit jak lze hodiny synchronizovat:
Mechanické systémy jednotného času se omezují na sjednocení malého počtu ukazatelů času. Asi typickým případem budou rozvody k číselníkům mechanických věžních hodin. Soustavy hřídelů a křížových spojek, vedoucí někdy i do jiné budovy zaslouží obdiv k umění starých mistrů. Kuriózně působící pneumatické systémy, které měly jistou výhodu například ve výbušném prostředí. Mechanicky řízený externím chronometrem je například i Pražský orloj. Mechanická synchronizace je včak spíše okrajovou záležitostí.
V roce 1839 si profesor na mnichovsk univerzitě, Carl August Steinheil dal patentovat mechanizmus vysílání "času" z centrálních (matečních) hodin do hodin podružných. O rok později podobný patent získal také pan Alexander Bain. Systém byl postupně vylepšován a stal se na dlouhou dobu ideálním systémem synchronizace času v úřadech, továrnách, na nádražích a v dalších velkých budovách v celém světě. Položil tak základ k elektrické revoluci v hodinách.
(Možná i při rekonstrukci Pražského orloje v roce 1866 mohlo být jeho spouštění již řešeno elektricky místo tahem drátu od Božkova chronometru. Eletrické spouštění by zjednodušilo nároky na použitý chronometr, protože by mohl být umítěn v prostoru s více stabilními teplotními podmínkymi.)
Krátce z historie. V roce 1923 vznikla v naší republice firma Jednotný čas sro. Hodiny jednotného času celé nevyráběla, ale nakupovala a instalovala. Nakupovala je od německé firmy Elektrozeit, později po fůzi přejmenované na Telefonbau und Normalzeit. Hodiny byly nejprve dováženy celé, později byly z celních důvodů odebírány jen stroje. V roce 1948 byla firma začleněna do národního podniku Chromotechna Šternberk. V roce 1949 se firma spojila s firmou Ludvík Heinz, která se mimo jiné zabývala výrobou hlavních, signálních i podružných hodin. Tak vznikl závod Elektročas, později podnik Pragotron, pak zase Elektročas, aby nakonec byl koupen firmou Elekon. Elekon působí v oblasti hodin jednotného času, exteriérových, věžních a fasádních hodin a také v oblasti rozsáhlých informačních systémů a synchronizačních systémů všeho druhu. Výroba systému využívající napěťové polarizované impulzy minutové se v naší republice značně rozrostla. Nejčastější byl systém na 24 V, ale používalo se i napětí 12 V a i napětí vyšší (48V, 60V, ..). Vyráběly se i "univerzální podružné strojky" na 12 V s předřadnýmy odpory na vyšší napětí.
Ve světě se používaly i jiné systémy. Francouzský systém Brillie, například používá půlminutové impulzy 1,5 V. Anglický systém Pulsynetic (Gents) používá proudové impulzy. Podružné hodiny nebyly k centrální jednotce připojeny paralelně, ale seriově. Poměrně sofistikovaný systém navrhla firma IBM. Jednalo se o třídrátový rozvod, který umožňoval automatické v určitém rozsahu nastavení podružných hodin na správný čas.
Například kód MOBALine se přenáší po dvouvodičovém vedení střídavým sinusovým signálem o napětí 10 až 20 V a kmitočtu 50 Hz s kombinovanou amplitudovou a frekvenční modulací. MOBALine obsahuje nejen kompletní informaci o čase a datu, ale i další údaje, využitelné například pro dálkové spínaní spotřebičů prostřednictvím vzdálených kanálových relé. Všechna koncová zařízení připojená k MOBALine jsou samo stavitelná (včetně podružných analogových hodin).
Na webu www.mobatime.cz firmy Elekon najdeme základní popis většiny elektronických systémů včetně DCF, satelitního systému, WDT, ... Najdeme zde i popis způsobů řízení podružných hodin od polarizovaných impulzů po kódové systémy.
Na našem webu najdete další informace o jednotném čase také na stránce o DCF77, na stránce Pragotroňky, mateční hodiny C.T.Wagner a na stránce o synchronizaci času u sítí LAN.
