Koncepce Hodinária

Vznik Hodinária umožnily dvě myšlenky. Jednak to byl záměr Zámku Děčín zpřístupnit zámecké půdní prostory se zajímavými trámovými konstrukcemi a jednak bylo potřeba někam přestěhovat exponáty Věžního muzejíčka, provozovaného Českým spolkem horologickým v Soběslavi. Sloučením těchto záměrů vznikla v roce 2015 nová prohlídková trasa.

Nízkorozpočtová expozice časoměrných strojů budovaná v půdním prostoru zámku Děčín je zaměřena na prolínání technických exponátů, zejména velkých věžních strojů a výstavní galerie. Může tak oslovit návštěvníky s různým zájmem. Vystavení fotografií a uměleckých děl s hodinářskou tematikou v sousedství funkčních starých věžních hodinových strojů tvoří příznačný charakter tohoto místa. Vystaveny budou velké věžní hodinové stroje v chodu, jejich příslušenství jako jsou cimbály, samostatné bicí či zvonící stroje, rozvodovky, ručkové převody, historické rafie, závaží a podobně.  Další část expozice se věnuje využití elektrické energie, tedy zejména hodinám elektromechanickým, ovšem nevyjímaje ani nejmodernější směry jako jsou hodiny připojené na NTP server.  Částečnou specializací na exponány, které nejsou až tak běžné vznikne odlišný charakter expozice.

Nesoustřeďujeme se jen na historické exponáty i když je považujeme za hlavní součást expozice. Snažíme se o co nejpestřejší paletu různých značek nejen z Čech, ale i Německa či Francie nebo Anglie. Chceme ukázat i současný trend - přechod od mechanických strojů po elektronicky ovládané motory řízené radiovým vysílačem, signálem z GPS či časovým serverem NTP. 

Jedním z exponátů této převezeným za Soběslavi je komplet pocházející ze zámku Býchory. V restaurované podobě zahrnuje čtvrťový stroj Prokeš z roku 1868 doplněný unikátním zvonícím strojem zapojeným na autentické cimbály, které byly odlity v dílně Anny, dcery zvonaře Karla Bellmanna, rovněž v roce 1868. Prokešovy hodiny mimo jiné vynikají i použitím neobvyklého kroku Roberta de Sancerre. 

Nejstaršími exponáty jsou barokní stroje s vřetenovým krokem, některé po přestavbě na krok kotvový. Stále jednáme o získání alespoň gotického torza. Vřetenový krok s lihýřem v chodu uvidí návštěvníci na kovovém modelu. Expozice je doplněna různými systémy rozvodovek, ručkových převodů, starých ciferníků a závaží. Zajímavým novějším exponátem je rovněž stroj pocházející z evangelického kostela v nedalekých Podmoklech. Kostel byl dostavěn v roce 1884 a téhož roku byly zakoupeny věžní hodiny od firmy Julius Hiemann ze saského Lipska. Hodiny budou vystaveny v krátkodobém chodu s odbíjením na malé cimbály. Více o jednotlivých exponátech najdete v části popisující exponáty.

V expozici najdete i stroje elektrické, které dnes, k lítosti autorů výstavy, mechanické stroje z věží vytlačují. Elektromechanické věžní stroje jsou zastoupeny jak strojem s elektrickým nátahem spouštěným matečními hodinami, tak také věžním bicím strojem Brillie unikátního systému kombinující několik principů. Typickým představitelem počátků elektrické éry jsou kyvadlové hlavní hodiny s napojeným podružným věžním hodinovým strojem, který tvoří jakousi spojnici mezi mechanickými stroji a stroji řízenými elektronikou. Expozice končí nejnovějšími časoměrnými technologiemi, tedy NTP časovým serverem synchronizovaným sítí internet, který řídí nástěnné hodiny. Různé vystavené hlavní hodiny jsou synchronizovány radiovým signálem DCF 77 nebo přímo z internetu. Najdete zde jak části hodinových ústředen převážně z produkce firmy Elektročas, tak i sloužitější soustavy IBM s třídrátovým rozvodem umožňující částečnou synchronizaci podružných hodin centrálou. 

Samostatně se věnujeme i různým bateriovým hodinám s impulzem do kyvadla a mnoha dalším stolním a nástěnným elektrickým hodinám různé provenience. Od sezóny 2016 jsou do expozice zakomponovány výrobky firem Elekon, Elektročas, Pragotron, Zenith, Siemens, Brilie, Telenorma TN, Burk, Perrot, Pulsynetic a další. 

Expozice je budovaná Českým spolkem horologickým, který má minimum vlastních sbírkových předmětů. Většina exponátů je zapůjčena od našich členů, od sběratelů a od různých institucí jako jsou obce, biskupství či hodinářské a restaurátorské firmy. Příkladem je obec Budislav, Litoměřická diecéze či firma Kavalír CZ s.r.o., Hodinářský ateliér Knespl & Majzlík, či restaurátorský ateliér pražského orlojníka Petr Skály. Všem, kteří zapůjčili své exponáty děkujeme. Doufáme, že se návštěvníci nebudou dotýkat "ani předmětů na zem spadlých" a zapůjčené exponáty se nepoškodí. Přesto bude prohlídka možná jen s průvodcem.

Fotogalerie

Fotografie jsou druhým hlavním výstavním souborem. Jedná se zejména o fotografie Pražského orloje ukazující jeho technickou i výtvarnou stránku od pana Stanislava Marušáka. Základem jsou panely z původní soběslavské výstavy, doplněných panelem s historickými pohledy na orloj. Výstavní soubor bude doplněn fotografiemi slavných zvonů ČR, neboť zvony rovněž patří k příslušenství věží. 

V okolí dnes již historických fotografií pražského  orloje, doufáme, že v roce 2020 se podaří zajistit zcela unikátní exponát vážící se k Pražskému orloji. Na mysli mám prototyp nového mysteriózního natahovacího systému, podle kterého jsou dnes vytvořeny natahovací bubny stroje Pražského orloje.

Výstavní galerie

V první sezóně v roce 2015 byly hlavními vystavenými výtvarnými díly vyřezávané oboustranné hodiny od pana Josefa Achrera a nový orloj akademického sochaře Petra Skály a Miroslava Kotrby. Můžeme sem zařadit i skeletové hodiny Jaroslav Kavalír, Pavel Hrubý, kované hodiny pana Zdeňka Legnera a jiné. Dále budou uspořádány drobnější výstavky  děl  různých autorů.

Autorem hodin na obrázku vpravo je hodinář a řezbář Josef Achrer (*1927 - +1988). Hodiny byly zhotoveny v roce 1985 pro restauraci ČD v rámci rekonstrukce nádraží v pražských Holešovicích. V roce 2015 byly zakoupeny soukromým sběratelem a zapůjčeny na tuto výstavu. Hodiny jsou umístěny ve vyřezávané skříni s ciferníky po obou stranách skříně. Na jedné straně jsou ručičky normálního ciferníku, na druhé straně jsou ciferníky ve tvaru otáčejících se disků. Disky představují hodiny a minuty, dále datum s jemným rozlišením dopoledne a odpoledne a disk sekund. Pohyb zajišťují dva podružné strojky Elektročas PS 1000.

Funkční orloj sochařů Petra Skály a Miroslava Kotrby je nástěnný malovaný orloj s mechanikou zajišťující pohyb podobných ukazatelů jako jsou na Pražském orloji. Orloj vznikal pomalu a postupně ve volných chvílích od roku 2002. Koncepce pohybu soukolí rohatkami je převzata z orloje litomyšlského (Karel Adamec, Čáslav, 1907), jen rozměry kol jsou jiné a převody na měsíční rafiji jsou udělány přesnější. Orloj je poháněn malým elektromotorkem podle řídících hodin, každých dvanáct minut se přetočí rafije Slunce spolu s Měsícem a ekliptikou o jednu pětinu hodiny. V roce 2009 plochu orlojní desky omaloval ak. soch. Miroslav Kotrba. Zcela dokončen byl orloj v červenci roku 2015 pro účely expozice v Děčíně.

Pro návštěvníky budou postupně pořádány drobné výstavky. V roce 2015 to byla výstavka unikátní sbírky miniatur ve tvaru kostky, či výstavka hodinářských nonsensů od několika autorů. Tato výstavka bude prodloužena do roku 2016. Pro rok 2016 uvažujeme o výstavce pohledů a modelů Pražského orloje. A když už jsme na zámku, nebude chybět ani malá výstavka kovaných zámků a klíčů. 

Elektrická revoluce

Petr Král a Miroslav Baudisch