Květinové hodiny v parku lázní v Poděbradech jistě patřily mezi hodiny, které by měl znát každý. Náležely ke koloritu města. Od roku 1932 byly námětem mnoha pohlednic. Za dobu své existence se až do roku 2006 příliš neměnily. (Pohnutou a poněkud stěhovavou, historii měl pouze unikátní odbíjecí trpaslík.) Současnost je trochu jiná. V roce 2006 proběhla zásadní přestavba hodin. Stroj byl nahrazen novým, grafická úprava byla změněna.
Když jsem uvažoval o těchto stránkách věnovaných květinovým
hodinám v Poděbradech, myslel jsem, že to bude oslava těchto hodin,
jejich historie, krásy a vůně. 
Dnes to vypadá na
pokračování seriálu o hodinách zmizelých. Stroj je zcela vyměněn,
grafická stránka je nová. Přitom se hovoří o rekonstrukci
květinových hodin. Jde spíše o jejich zrušení a nahrazení jinými.
Zachováno zůstalo jen místo. Co jiného však tvoří hodiny hodinami, než
jejich stroj, vnější podoba a historické souvislosti?
Asi by nikoho nenapadlo zbourat chrám sv. Víta, postavit místo něj kulturák nebo sídlo někoho, kdo na to má a nadále nové stavbě říkat chrám sv. Víta. A to bez ohledu na to, že nová stavba může být architektura velmi hodnotná. Tak i v případě květinových hodin. Touha postavit nové hodiny měla vyústit v jejich postavení někde jinde. Mohla tak vzniknout nová tradice. Staré hodiny jistě bylo možné restaurovat a udržet v chodu obdobně jako hodiny na zámku či na kostele v Poděbradech.
Moje výtky
se netýkají tvůrců nových "Primek", ale zadavatelů a projektantů
této "rekonstrukce". Je skoro podivné, že v profilu projekční
firmy se uvádí:
INOVACE S ODVAHOU A
ROZVAHOU. TRADICE S ÚCTOU A RADOSTÍ.
Zda změny místu prospěly, posoudíte sami.
Stránky vycházejí z materiálů, které zpracovali a poskytli pan Miroslav Malovec, Dr. Jana Hrabětová a akademický sochař Petr Skála. Všem velmi děkujeme!
